Diplomová práce
Národné kritéria prijatia eura: Substitut alebo komplement k Maastrichtským kritériám? (2008)
Základní myšlenka práce:
- Oplatí se pro ČR přijat euro?
- Když Eurozóna testuje, jestli je pro ni ČR vhodná pomocí Maastrichtských kritérií, proč neotestovat Euro jestli je vhodné pro ČR?
- Účelem práce bylo stanovit kritéria, která by byla schopna načasovat vhodnou dobu pro vstup ČR do Eurozóny, tak aby byl vstup pro ČR přínosem.
Stručný obsah práce:
Přijetí eura v České republice je věc nesmírně důležitá. Dotkne se všech subjektů ekonomického života krajiny. Je proto nutné věnovat této problematice nesmírnou pozornost. Česká republika v spojitosti s eurem stojí před rozhodovacím procesem ve dvou rovinách.
První si klade za otázku, jestli euro přijmout anebo ne, respektive jestli bude mít pro nás účast v eurozóně větší nebo menší ekonomický užitek než kdybychom si zachovali českou korunu. Otázka přijetí eura je však ze značné části vyřešená, protože Česká republika se k jeho přijetí smluvně zavázala ve Smlouvě o přistoupení do Evropské unie dne 16. dubna 2003. Ve smlouvě však nebyl stanoven žádný datum pro přijetí, a tak by se v případě nechtění přijetí eura mohl datum neustále oddalovat. Typickým příkladem je tzv. Švédská cesta. Švédsko je rovněž smluvně vázáno přijetím eura avšak díky nízké politické vůli se k podání žádosti do „euroklubu“ ještě neodhodlalo. Když evropská komise na Švédsko zatlačí, vláda zorganizuje referendum, kde občané euro „dočasně“ zamítnou. Evropská unie ani švédská vláda nemůžou jít proti vůli jeho občanů, a tak ve Švédsku nadále zůstává švédská koruna, i když již dávno mohla splnit Maastrichtská kritéria pro přijetí.
Druhá rovina diskusí nad adopci eura v ČR pracuje s hypotézou, že euro se přijmout musí, klade si však otázku: KDY je vhodná doba pro přijetí eura? Touto rovinou diskusí se bude zabývat tato diplomová práce. Bude se vycházet z podobné filosofie jakou má Evropská komise, při rozhodovaní o přijetí, nebo nepřijetí kandidující země do „europrostoru“. Na posouzení o vhodnosti kandidáta používá tzv. Maastrichtské kritéria, které mají posoudit, jestli bude země ucházející se o členství v eurozóně její přínosem anebo hrozbou. Tato práce si stanovuje za cíl vytvořit kritéria, která naopak budou posuzovat, jestli přijetí eura pro ČR by bylo přínosem, nebo hrozbou. Budou koncipována tak, aby jejich průběžné úspěšné plnění indikovalo „vyzrálost“ České ekonomiky pro vstup do Eurozóny.
V první části se práce zaměří konstrukci a strukturu Maastrichtských kritérií, které Evropská komise využívá jako „přijímací zkoušky“ pro členské krajiny EU na vstup do eurozóny. Kapitola se bude také zabývat jednotlivými nedostatky ve struktuře kritérií a jejich použitelností v současnosti. Kritéria totiž byla koncipovaná počátkem devadesátých let a byla koncipována pro jiné ekonomiky, než je tomu teď. Změnila se doba i struktura uchazečských zemí.
Druhá část bude analyzovat, jak by si při plnění Maastrichtských kritérií vedla Česká republika v současnosti a v čem tkví její nedostatky a dále se bude zabývat makroekonomickou sladěností české ekonomiky s ekonomikami eurozóny. Sladěnost a reálná konvergence jsou podle Teorie optimálních měnových zón (OCA) nejdůležitějšími aspekty, aby přistupující země do měnové oblasti (v našem případě ČR do eurozóny) měla z jejího začlenění co nejvyšší přínos.
Ve třetí kapitole se bude zkoumat, jaké výhody a nevýhody budou plynout České republice z její účasti v eurozóně. Bude se to zkoumat jak z teoretického a všeobecného hlediska (Teorie optimálních měnových zón), tak i z hlediska praktického a přesně zaměřeného na případ České republiky.
Ve čtvrté a závěrečné časti, přijde na řadu hlavní myšlenka celé diplomové práce. V úvodu budou stručně rozebrány Brownovy testy – kritéria, které si stanovila Velká Británie pro (ne) přijetí eura, Českolipská kritéria, po kterých volá ekonom a současný prezident České republiky Václav Klaus a také Podmínky pro vstup země do měnové zóny na základě teorie OCA. Všechna tato kritéria budou, z větší nebo menší míry, sloužit pouze jako východisko mých vlastních kritérií, která budou stanovena na základě minulých a současných empirických dat. Kritéria budou konstruována tak, aby byla indikátorem vhodného načasování pro vstup ČR do eurozóny.