Africká velmoc vystavěná ze zlata
originál byl publikován v časopisu FOND SHOP 15-16/2014
V JAR kdysi dávno proběhla první operace srdce, což naznačuje, o jak vyspělou zemi šlo. Jenže jak je na tom tato africká země nyní? Stojí za investici?
Jihoafrická republika (JAR) je symbolem nejrozvinutější a snad i nejcivilizovanější ekonomiky černého kontinentu. V posledních letech se v ekonomických kruzích začala zařazovat mezi nejnadějnější ekonomiky budoucnosti, když se ke zkratce BRIC přidalo na konci S, značící South Africa. Jak je ale zajímavá tato země pro investory dnes?
Z HISTORIE
JAR se stala světu známou během zámořských objevů. V polovině 17. století evropští usedlíci založili Kapské Město, které se stalo odpočinkovou štací námořníků na plavbě mezi Evropou a obchody v Indii, Indonésii a Číně. Toto město bylo skutečným symbolem kosmopolitismu, který je ve městě cítit dodnes. Francouzi zde začali pěstovat víno, Němci a Angličané přinesli industrializaci a nové metody v zemědělství, aktivní zde byly i Holanďané. Zlomovým obdobím pro tento region byl ale konec 19. století, kdy se objevila obrovská naleziště diamantů a následně i zlata. A to bylo období, kdy byl na této komoditě založen celosvětový monetární systém. Propukla zlatá horečka a do JAR se upřela pozornost finančního světa i kapitálu. Na území dnešního JAR měly kolonialistické zájmy téměř všechny evropské velmoci a geneze k dnešnímu JAR by bylo obsahem na celý další článek. Zjednodušeně můžeme říct, že předchůdcem dnešního JAR se stala tzv. Jihoafrická Unie, která vznikla v roce 1910 spojením 4 britských kolonií a po první světové válce k ní byla připojena i Německá Jihozápadní Afrika. Uskupení patřilo do britského impéria, které v té době bylo světovou ekonomickou, polickou i vojenskou velmoci číslo jedna, tak jak jsou dnes Spojené státy.
V této éře se formovaly některé světové těžební společnosti, které fungují dodnes. Zmiňme například jednoho z hlavních hráčů na trhu s diamanty De Beers, založeného v roce 1888 podnikatelem Cecilem Rhodesem a financovaného Rotschildy. Těžební společnost Anglo American Corporation byl založen v roce 1917 v Johanesburgu a dodnes je obchodován v Londýně a Johanesburgu na burze. Anglo American pak založilo divizi AngloGold, která je v dnešní podobě pod jménem Anglo Gold Ashanti největším africkým těžařem zlata obchodovaným na NYSE, v Johanesburgu, Londýně, Sydney, v Ghaně i na Euronextu.
Během první půle 20. století se Jihoafrická unie stala významnou těžařskou destinací. Netěžilo se pouze zlato a diamanty, ale ve velkém taky železná ruda, uhlí a spousta dalších nerostů.
Rozvoj těžařství sebou přinesl rozvoj infrastruktury. Stavěly se dálnice i železniční tratě. Jenže kde je bohatství, tam je i souboj o moc. A to jak mezi podnikateli, tak mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a v případě Jižní Afriky i na základě rasy (Aparteid). Tyto nesrovnalosti vyvolávaly velké napětí v celé zemi. Na druhou stranu se Jižní Afrika stala během necelého století největším světovým producentem zlata. V roce 1970 měla na svědomí 79 % světové produkce. Dnes už má ale pouze 7% díl a je pátým producentem za Čínou, Austrálii, USA a Ruskem. Novodobá historie Jižní Afriky by se dala datovat od počátku 90. let, kdy zkolaboval nerovný systém Aparteid, a v roce 1994 se vlády ujal první prezident černé pleti Nelson Mandela. Podobně jako v post socialistických zemích, blahobyt nepřišel hned se změnou, ale země upadla do neřízeného chaosu. Rapidně vzrostla nezaměstnanost. Dlouho sbíraná zlost černošského obyvatelstva se obrátila proti bývalým utlačovatelům. Zemi zasáhla pandemie HIV a AIDS. Relativní prosperita země přivedla mnoho přistěhovalců z okolních afrických zemí a ti se stali trnem v oku domácího obyvatelstva a země je zmítaná xenofobií. Podle Giniho koeficientu měřeným Světovou bankou, který zkoumá přerozdělení bohatství v daném státě, patří Jižní Afrika k nejhorším na světě, tj. je úzká skupinka superbohatých na jedné straně a velké množství chudých na straně druhé.
JIŽNÍ AFRIKA DNES
Jižní Afrika je dnes druhou největší africkou ekonomikou, hned po Nigérii. Jak jsme již zmínili, páteří ekonomiky JAR je těžařství, ale země prošla úspěšným
procesem transformace do terciární sféry. K roku 2007 až 65 % HDP bylo tvořeno sektorem služeb, 31,6 % průmyslem a 2,5 % zemědělstvím. Reálné HDP země v roce 2013 snížilo růst na 1,9 % z 2,5 % o rok dříve. Pod to se podepsaly dvě hlavní události světové ekonomiky. Pokles cen komodit a odliv kapitálu ze zemí emerging markets. Země dlouhodobě trpí vysokou nezaměstnanosti na úrovni okolo 30 %. To jednak vypovídá o velkém podílu černé ekonomiky v zemi, kterou nezachytí žádná statistika, zároveň s růstem populace roste počet lidí pobírajících vládní dávky. A vládě se nedaří moc vytvářet prostředí pro vznik nových pracovních míst. Zatímco v roce 2013 nejvíc pracovních míst zaniklo v těžařství, nových přibilo ve státní správě, což není dlouhodobě nejsprávnější směr. I toto způsobuje, že zatímco ještě před krizí byl státní rozpočet relativně vyrovnaný a místy i přebytkový, od roku 2010 je stabilně v deficitu zhruba 5 % z HDP. Vládní dluh za tu dobu vzrostl z 30 % HDP na 45 % HDP. V roce 2010 a 2011 se zadlužování dalo omluvit růstem přebytku platební bilance. Vysoké ceny komodit, zejména drahých kovů, způsobovaly optimismus u politiků, kteří zemi vesele zadlužovali s vyhlídkou na vyšší příjmy státního rozpočtu zítra. Jenomže ceny klesly, příjmy exportu nerostly tak rychle jak import, a jihoafrický rand proti hlavním měnám prudce oslabil. Naštěstí jihoafrický export už není tak silně komoditně zaměřen. Ještě v roce 1990 tvořili 60 % exportu komodity, z toho téměř polovina zlato. Dnes už zlato tvoří zhruba 10 % a téměř polovinu exportu tvoří průmyslové zboží, jako automobily, strojírenství, chemie nebo ocelářství. Největším exportním partnerem země je Čína, kterou zajímají hlavně
komodity. Další partneři v pořadí nejsou vůbec nezajímaví: USA, Japonsko, Botswana, Německo, Namibie, Velká Británie, Holandsko a Indie. Jižní Afrika
je tedy do globální ekonomiky velmi slušně zaintegrována i diverzifikována.
MÍSTNÍ BURZA
Johannesburg Stock Exchange (JSE) je největší burzou v Africe. Byla založená už v roce 1887 a to během zlaté horečky. Obchodují se na ni akcie, obligace ale i finanční, komoditní i úrokové deriváty. Na burze je obchodovaných téměř 400 společností. Hlavními indexy jsou FTSE/JSE All Share Index, který pokrývá
99% tržní kapitalizace, a FTSE/JSE Top 40 Index, který sleduje 40 nejreprezentativnějších titulů napříč všemi sektory. Ovšem otázkou je, zda teď na tuto burzu vstupovat. Na grafu 1 vidíme, že Total Return Index burzy od začátku milénia téměř nepřetržitě, s malým klopýtnutím během krize, roste. Tento optimistický pohled nutno očistit o oslabení jihoafrického randu, který nepatří zrovna k nejstabilnějším měnám. Menší investoři můžou do JAR investovat přes různé teritoriálně zaměřené podílové fondy. Z ETF fondů je nejznámějším iShares MSCI South Africa Index Fund s tickerem EZA, který má pod správou zhruba
600 milionů USD a je na trhu už od roku 2003.
