Kup a drž vs. pravidelné investování
Publikováno: Finanční poradce 03/2011
Investorská veřejnost zažila v posledních třech letech nejhlubší propad od dob velké hospodářské krize. Na akciových trzích to byl dlouho nevídaný pokles. Akciová portfolia se otřásala v základech. Ti kdo obchodovali na úvěr, byli nuceni buď zvýšit ručení, anebo přišli o akcie.
Někdy v tom rychlém propadu i obojí. Zažil jsem případ, kdy jeden známý přišel doplnit ručení u Erste ve výši 200.000 korun. Pak šel na oběd. Mezitím akcie Erste opět prudce klesly. Klesly, tak že nestačilo ani těch 200 tisíc. Broker pak byl nucen odprodat jeho pozici. Jemu tak nezbyly ani peníze a ani akcie. I tak drahý může být oběd investora.
Média se předháněla v katastrofických scénářích. Otevřeně se mluvilo o konci kapitalismu. (to většinou bývá nejvhodnější doba k nákupu akcií). Zaměstnanci brokerských společností se v onom pověstném říjnu 2008 nezastavili. Protahovaly se přesčasy. Pořád proudily davy lidí. Jedni honem prodávat, aby zachránili alespoň něco ze svého dřívějšího jmění. Další zas honem využít možnost k nákupu. Vždyť některé akcie se prodávaly levněji než před deseti lety. Kdo na této situaci bezpečně vydělal, byly právě brokerské společnosti. V září 2008 dosáhl objem obchodů na Pražské burze 99,6 miliard Kč a v měsíci následujícím rovných 102 miliard. (tento měsíční objem dodnes nebyl překonán.)
Pak nastalo ticho. Obchodní aktivita se propadla. Každý čekal, co bude. A nebylo nic. Burza nerostla. Ale ani neklesala. Ještě podivnější byl prosinec, kdy se aktivita i volatilita ještě více snížily. Nebylo vidět žádné světýlko na konci dlouhého tunelu ekonomické krize. „Vždyť ty akcie přece už více klesat nemůžou“ říkali investoři, kteří kupovali v říjnu. Ale klesly. V lednu se index PX propadl o necelých 10 %. A v únoru dokonce o dalších více než 17 %. „Ještě, že jsme prodali“ říkali investoři, kteří prodali v říjnu. „Do takového podvodu, jak je burza už bych nikdy nedal ani korunu“. Ti, kteří v říjnu kupovali, zas říkali: „To snad není možný, jak je to levný, hned bych přikoupil. Jenže nemám za co. Všechny volný peníze jsem zainvestoval už v říjnu...“.
A pak to přišlo. Během března a dubna 2009 se trh odrazil od svého dna, a během jarní rallye posílil o 37 %. Dostal se tak na úrovně z konce října 2008. Pak se začaly objevovat názory, že to posílení bylo až příliš silné a neopodstatněné, takže musí přijít druhé dno. Trh z toho na dva měsíce znejistěl a posílil jen zanedbatelně. Potom ale řečí o dvojitém dnu začalo přibývat. A trh reagoval růstem. A čím více těch řečí bylo, tím více ten trhy rostly. Americký index S&P500 se vrátil na úrovně před pádem Lehman Brothers v únoru 2011. Technologický NASDAQ to stihl dokonce ještě o necelý rok dříve. A burzy s určitými výkyvy rostou dodnes. I když do maxim z roku 2007 chybí (v době psaní tohoto článku) pražskému indexu více než 50 %, (hlavním americkým indexům SP500 a DJIA kolem 15 %), zažili jsme v posledních dvou letech výrazný růst.
Nabízí se teď otázka. Kdo na té krizi více vydělal? Ten kdo investoval jednorázově k 1.září 2008 310.000 korun, anebo ten kdo investoval pravidelně 10.000 korun začátkem každého měsíce po dobu 31 měsíců (čili celkem také 310.000 Kč do 1.3.2011)? Je to souboj dvou odvěkých strategií Buy and Hold (neboli „Kup a drž“ - BAH) a tzv. Dollar cost averaging, kterou bychom mohli volně přeložit jako „ efekt průměrování nákladů“ (tedy pravideldné investování - DCA). Obě strategie patří k těm nejzákladnějším pro dlouhodobé investování s minimem obětovaného času. „Kup a drž“ si slibuje vstoupit do pozice „ve správnou chvíli“ a nakoupit tak akcie, podílové fondy, nebo jiný instrument najednou a pak je držet až se se ziskem prodají. Pravidelné investování se naopak snaží obejít časování trhu a nezamýšlí se otázkou, jestli jsou teď akcie drahé anebo levné. Funguje na principu, že každý měsíc investujeme stejnou částku (v našem případě 10.000 Kč). Pokud jsou akcie „drahé“, tak se nám jich nakoupí méně. Pokud jsou akcie levné tak se nám jich nakoupí více. Pro lidi, kteří mají stabilní příjem, a pravidelně z něj odkládají úspory stranou (a zároveň nemají moc času sledovat dění na trzích), tak je to jeden z nejdoporučovanějších investičních přístupů.
Pro zvětšení obrázku: pravé tlačítko na - "Zobrazit obrázek"
V našem modelu tedy budeme zkoumat oba přístupy. Pro zjednodušení budeme kupovat indexy, a to pražský PX, americký S&P500,technologický NASDAQ, a německý DAX. Uvažujeme také, že 1 bod indexu je 1 Kč a dále, že index je dokonale dělitelný. (Například, když DAX byl na 4084 bodech, tak jsme v daném měsíci nakoupili za 10.000 Kč 2,45 indexu). Ve světových indexech jsou započteny i dividendy. Jelikož v ČR takováto služba není a ve výpočtu PX zahrnuty nejsou, tak jsme PX upravili manuálně. A to v létě 2009 a 2010 o dividendový výnos, který byl uveden v příslušných měsíčních statistikách Pražské burzy. Aby byl model co nejpřesnější, používáme i poplatky. To se projeví zejména u DCA, kde těch obchodů proběhne podstatně více. U amerických indexů účtujeme 216 Kč, u DAXu 250 Kč a v Praze 50 Kč. Jde o poplatky, které vyšly přibližným průměrem největších tuzemských on-line brokerů při objemu 10.000 Kč na daných trzích.
Pro zvětšení obrázku: pravé tlačítko na - "Zobrazit obrázek"
Podle strategie „kup a drž“ z přiložených tabulek můžeme vypozorovat, že všechny indexy se obchodují na vyšších hodnotách, než tomu bylo před pádem Lehman Brothers (absolutní výnos). Všechny až na PX. Ten se v době psaní tohoto článku pohyboval o 6 % níže, než byl na začátku září 2008. Nejvíc se dařilo indexu DAX, který je výše o 14 %. Může za to hlavně dynamika německé ekonomiky, která byla jednou z nejlépe se ozdravujících ekonomik v Evropě. Kdyby investor investoval všechny peníze před hlavními propady v roce 2008 do tohoto indexu, dnes by měl už o šestinu více, co činí průměrný roční výnos 6,8%. I to je lepší výnos než na kterémkoli bankovním vkladu. Kdo ale dokupoval postupně a pravidelně, tomu se jmění zhodnotilo o více než čtvrtinu. A to i po odečtení poplatků spojených s nákupem. Investor si totiž během burzovního dna mohl nakoupit za svůj pravidelný vklad rekordní množství cenných papírů, které dnes mají mnohem vyšší cenu. U této strategie je kumulativní roční výnos 23,1% a u NASDAQu dokonce 27,3%. A to máme za sebou jednu z nejhlubších krizí za posledních 80 let. Holt, kdo se nebál, vydržel a poctivě dodržoval svoji strategii, tak vydělal. O pětinu by měl ze svých zainvestovaných peněz více i investor pravidelně investující do českých akcií. Naopak ten co by to kupoval jednorázově v 2008 roce, a se svou investici nehýbal, tak by byl dnes ještě stále v mírné ztrátě. V tomto našem zkoumaném období porazila strategie „pravidelního investování“, strategii „kup a drž“ ve všech sledovaných indexech, když si udržela roční výnos nad 17 % na všech frontách. Naopak "kup a drž" nedosáhla nikde ani 7 %, v ČR je dosud dokonce záporná.
Abychom ale zahřáli duši i zastáncům časování trhu, (čili strategii "kup a drž) sledovali jsme i období, kdy byly světové trhy poblíž svého dna. Sledovaný horizont jsme posunuli o půl roku a to k 1.3.2009. A tu jednoznačně vítězí „kup a drž“, a to s unikátními výsledky. Například NASDAQ i PX se více než zdvojnásobily, ostatní posílily o více než 80 %. Na roční bázi jsou to už výnosy více než 30%. A to už připomíná garantované výnosy mnohých „finančních letadel“ a finančních podvodníků. Tady vidíme jak v reálném finančním světě je složité takovéto výnosy dosáhnout. Ještě musíme zmínit to, že je opravdu málo investorů, kteří nakupovali právě v březnu 2009 a drží pozice dodnes. Ruku na srdce, ale mnoho z těch kdo zažili to období (včetně profesionálních analytiků) mělo pocit, že akcie jsou levné už v září 2008. Kdo ještě nenakupoval, tak to udělal hned v říjnu po obrovských propadech, kdy se akcie zdály opravdu „za babku“. V únoru už bylo mnoho investorů „zainvestovaných" v akciích anebo na psychiatrii. Svědčí o tom i objem obchodů v Praze, kdy se zobchodovalo pouze 40mld. Kč, což bylo méně než 40 % z objemů v říjnu. Na druhou stranu rozhodně neprodělal ani pravidelně investující člověk.(Ono vůbec, kdo začal investovat do akcií v březnu 2009, se musel hodně snažit, aby něco prodělal). Na všech trzích se roční výnos pohyboval nad 10 %. Proč ale u pravidelného investování je roční výnos vyšší v horizontu od září než od března? Protože investor kupoval levné podíly (akcie) během listopadu, prosince, ledna, února i března. Ten kdo začal nakupovat až v březnu, tak pak dokupoval jenom dráž.
Abychom shrnuli závěry o tom, co nás krize naučila ohledně těchto dvou strategií. U pravidelného investování se na krizi dalo slušně vydělat. Je to doporučovaná taktika, pro ty, kdo nemají čas denně sledovat trhy. Nevýhodou jsou transakční náklady neboli poplatky spojené s nákupem akcií. Šancí investování "kup a drž" jsou nadprůměrné zisky, pokud se ovšem podaří investici správně načasovat. Naopak můžeme v investici na dlouhé roky „uvíznout“ - pokud jsme ji načasovali nesprávně a nechceme prodávat se ztrátou. "Kup a drž" překonává pravidelné investování v době prudkého růstu (pokud jsme kupovali na dně) a v období stagnace, kdy se kurzy moc nehýbou (ušetříme na poplatcích). Naopak strategii pravidelného investování vyhovuje rozkolísanost trhů neboli volatilita. A ta je akciovým trhům všeobecně bližší.