Země, jenž má na vlajce půlměsíc a krev

originál byl publikován v časopisu Fond Shop 15-16/2013

Turecko je pro většinu Čechů jen dovolenková destinace, možná také neklidná oblast. Jenže skutečnost je poněkud jiná a Turecko

se stává stále důležitější zemí.

Turecká burza patřila k nejziskovějšímburzám světa za rok 2012. V roce, kdy v Evropě zuřila dluhová krize a neschopnost politiků ji řešit, Turecko pokračovalo ve svém ekonomickém boomu a burza zhodnotila o 60 %.Pojďme se podívat blíže a v souvislostech na ekonomiku a život novodobého Turecka.Každý kdo v Turecku někdy byl (nemám teď na mysli týdenní dovolenou v Antalii nebo Anlanii, kde byl uvězněn s dalšími zahraničními turistya místními provozovateli cestovního ruchu), mi dá určitě za pravdu, že tato země ho nenechá chladným. Buď Turecko milujete, nebo nenávidíte.Turecko je z pohledu Evropana zemí plnou paradoxů. Ačkoliv je v Tureckuvíce než 99 % obyvatel muslimskéhovyznání a ctí muslimské hodnoty, země je přísně sekulární. Do světských záležitostí nemůže podle ústavy náboženství v žádném případě zasahovat.Právo šaríja bylo zrušeno s rozpademosmanské říše po první světové válce.Od té doby stojí Turecká republika na demokratickém právním řádu převzatém ze Švýcarska.Propast mezi postavením muže aženy je z evropského pohledu diskriminační. Na druhou stranu, ženy jsouv Turecku více ženami a je tam podstatně více psychicky vyrovnaných žen než v Evropě. Z pohledu našinceje země zajímavá i v tom, že ji nikdy nebyla vtloukaná socialistická ideologie, kde jsou si všichni rovni a o všechno se postará stát.Ano, společnost je značně „rozkastovaná“ a rozdíly mezi společenskými třídami jsou patrné. Školou povinné děti musí chodit do školy v uniformách. To z toho důvodu, abychudší děti nezáviděly těm bohatším lepší oblečení. Zároveň si je alekaždý vědom svého sociálního postavení. Ví, že když se chce mítlépe, nemůže spoléhat na stát. Ví,že pokud bude sloužit lidem jako podnikatel nebo firmě jako zaměstnanec, má možnostpro sebe a svoji rodinu zabezpečit lepší živobytí. Turecko je díky tomuto přístupu jedním z nejlepších v oblasti služeb. Sloužit, obsluhovat a obchodovat je považováno za umění. Velmi zřídka kdy se vám stane, že vás v restauraci nebo hotelu obslouží někdo„oprsklý“ (jak tomu bývá zvykem unás). Tam je to nemyslitelné. V Turecku je silně rozvinuté malé a střední podnikání. Vysoká konkurencei úroveň služeb udělala z Turecka vyhlášenou turistickou destinaci pro celou Evropu i Rusko. Úroveň tureckých služeb se projevila dokonce i na poliletecké dopravy, kdy se během poslední dekády vypracovala Turkish Airlines mezi špičku světových aerolinek, a to právě díky poskytovaným službám.Sektor služeb se v Turecku podílel vroce 2012 63 % na celkovém HDP.V České republice to bylo 59 %.

TURECKO V MINULOSTI

Tržní a konkurenční prostředí tažené malým a středním podnikáním nechává tureckou ekonomiku vzkvétat i vdobě, kdy se Evropa točí v krizi, bezradnosti a byrokracii. Zatímco v Evropě se snaží vyřešit krizi „shora“, tedyúředníky z Bruselu, kteří dávno ztratilistyk s ekonomickou realitou, v Turecku vyřešil krizi v roce 2008 trh a svoboda podnikání.Turecké nominální HDP vzrostlo odroku 2002 z 200 mld. USD na 773 mld. USD v roce 2012. Téměř čtyřnásobně. Zatímco HDP eurozóny ještě nedosáhlo předkrizových úrovní, Turecko už je o 5 % výše oproti roku 2008. Turecko ale nemělo cestu jednoduchou. Ekonomický zázrak vznikl zjednoho obrovského „průšvihu“.České označení ležérního hospodaření, tzv. „turecké hospodářství“, má skutečně kořeny v Turecku. A to nejenom z dob osmanské říše. Tureckácentrální banka měla nezávislost „jenom na oko“. Deficity státního rozpočtu se řešily dotisknutím dalšíchpeněz. To způsobilo, že od roku 1975 neklesl roční růst inflace pod dvouciferné číslo. Nezřídka byl k vidění i trojciferný růst. To mělo za následek, že turecká lira ztratila v očích zahraničních investorů důvěryhodnost.Turecko si nebylo schopné zajišťovat financování na světových trzích.To vše vyvrcholilo finanční krizí vletech 2000 a 2001, kdy zemi hrozilekonomický kolaps. Záchrany se ujal MMF, který poskytl půjčku výměnou za tvrdé škrty v rozpočtu a přísnou fiskální disciplínu. Požadavkem bylo také oddělení centrální banky od politického vlivu.To uvedlo zemi do krátké, ale tvrdé ekonomické deprese. Jenomže nová pravidla nastartovala novou éru. Turecko se zavázalo k nezávislosti centrální banky s cílem stabilizovat inflaci a směnný kurz. V roce 2005 došlo k představení nové liry, která byla oproti staré v poměru 1:1 000 000. Nedá mi nezmínit, že i v tomto kroku bylo zestrany Turecka kus spekulantství. Mince 1 liry má totiž stejné rozměry i váhu jako dvoueurová mince, ale 4krát nižší hodnotu. Nad tím zaplakali provozovatelé všech druhů mincových automatů, zejména ti v Německu, kde žije rozsáhlá turecká menšina. Nicméně od té doby se inflaci podařilo stabilizovat v pásmu 6 % až 12 %. Směnný kurz se taky relativně drží. Turecko tak zažívá velmi radostnou dekádu.