Úspěšnost předpovědí na NWR

Publikováno FINANČNÍ PORADCE 5/2010 a INVESTOR 5/2010 (SK)

Každý, kdo se pohybuje v oblasti financí a akcií, se určitě aspoň jednou setkal s pojmem cílová cena. V zemích, kde kapitálový trh patří k běžné součásti života středních vrstev, patří investiční doporučení spolu s cílovými cenami k národnímu folklóru médií. Investiční společnosti a banky chrlí denně nové a nové doporučení na nákup nebo prodej akcií. Cílová cena je teoretická hodnota, jakou by měla akcie dosahovat za jeden rok. Takže když je dnes cena Microsoft Corporation (NasdaqGS: MSFT)  30 USD a vidíme od investiční společnosti Goldman Sachs (GS) doporučení BUY s cílovou cenou 40 USD, znamená to, že analytik v GS na základe složitých teoretických modelů vypočítal, že když za rok otevřeme kurzovní lístek, měli bychom u akcie MSFT najít hodnotu 40 USD anebo tomuto přibližnou. To je skvělé. Rychle si vypočtu, že je to výnos  33,3% za rok, což mi nikde v bance nedají. Dávno jsem si myslel, že Microsoft je skvělá firma, a teď když to tvrdí i akcioví odborníci, přišel čas, abych za své úspory nakoupil její akcie.

...ale....

Dřív  než takto budeme jednat, musíme si položit kritickou otázku: „Proč mi někdo dává informaci zdarma - a to ve světě, kde informace jsou rozhodující a tvrdě se za ně platí?“ A ne jenom mně, ale i všem ostatním, kteří čtou tento časopis, noviny, webovou stránku anebo sledují ekonomické zprávy v televizi. Proč vlastně takováto doporučení a cílové ceny existují?

Základní důvod je, že po investičních tipech  existuje obrovská poptávka. Ta vznikla zároveň s první burzou a bude tu navěky. Lidé jsou totiž tvory příliš pohodlnými. Místo toho aby věnovali svůj čas a energii k pochopeni ekonomických závislostí a vytvoření si vlastního názoru na cenu akcie, radši ho věnují vyhledáváni a následovaní horkých tipů.  Podobně jako vědma či kartářka prorokuje nemocnému zdraví, smutnému lásku a nespokojenému peníze, tak akcioví analytici ukazují těm nerozhodným směr. Ale ruku na srdce. Podobně jako je nemožné předpovědět, kolik stupňů Celsia bude za rok na náměstí v Ulambatáru, tak je nemožné předpovědět, jaká bude za rok cena akcie na dolar přesně. To je jednoduše fikce, věštecká koule... Proč teda tato doporučení existují?

Když se na to zeptáte akciových analytiků, tak ti upřímnější a slušnější vám řeknou, že jde víceméně o marketing. Téměř každého oficiálního doporučení se ujmou média. Samozřejmě se u toho zveřejní název společnosti, která doporučení vydala. Čím více doporučení, tím lépe název společnosti bezplatně propluje prudkou řekou masmédií. Téměř vždy doporučení vydávají společnosti, jež zprostředkovávají obchody na burze (brokerské společnosti, obchodníci s cennými papíry, banky). Jejich zisk je přímo závislý na počtu transakcí jejich klientů. Jednoduchá závislost. Čím více a častěji klient kupuje a prodává akcie, tím vyšší poplatky z obchodování platí.  Když investor vidí nějaký tip s přiloženými argumenty a cenou, kolik by měla stát táto akcie za rok, minimálně o tom začne uvažovat, v lepším případe (pro brokerskou společnost) akcie nakoupí a zaplatí poplatek z obchodu.

Většina těchto společností však kromě zprostředkování burzovních obchodů zároveň sama na burze obchoduje na vlastní účet. V minulosti jsme byli v USA několikrát svědkem nekalého a dokonce nezákonného jednání renomovaných společností, když doporučovaly klientům prodat už tak levné akcie, protože si je chtěly samy nakoupit. Naopak v čase předražených akcií, když se je rozhodly se ziskem prodat, vydaly investiční doporučení k jejich nákupu. Tím po nich vyprovokovaly poptávku, která cenu akcie vyhnala ještě výš, a tak se ji mohl\ zbavit za ještě lepší cenu.

Teď si ukážeme analýzu investičních doporučení akcií těžařské společnosti New World Resources (NWR) - a to od doby, kdy šla na burzu v květnu 2008, až dodnes. NWR je velmi kontroverzní, populární a volatilní titul. Je to vlastně bývalá pýcha Československého hornického průmyslu: Ostravsko-Karvinské Doly (OKD), zeštíhlená a zabalená do anglického názvu a amerického image tak, aby byla lákavější pro zahraniční investory. V roce 2004 zaplatil finančník Zdeněk Bakala s partnery za OKD údajně 10 mld. Kč. V roce 2008 prodal prostřednictvím IPO (primární úpis) na burzách v Londýne, Varšavě a Praze třetinu akcií už pod názvem NWR za 35 mld. Kč. Tento kousek ocenil i prestižní britský časopis The Banker. V každoroční anketě "Deals of the Year 2009" figurovalo IPO NWR jako evropsky vítěz v kategorii "Akcie". Na druhou stranu málokterý investor svůj nákup tak proklel jako lidé, kteří NWR nakupovali jako dlouhodobou investici a v létě 2008 platili za jednu akcii ochotně i 620 Kč.

Graf 1: Kurz a objem akcií společnosti NWR

 Zdroj: Burza Cenných Papírů Praha www.bcpp.cz

Cena, jako symbol hodnoty společnosti, předváděla za svoji necelou dvouroční účast na burze přímo spanilou jízdu z říše divů. Krátce po úpise kolem 450 Kč se během měsíce a půl cena vyšplhala přes 600Kč, což byl víc než 30% nárůst. Do září se cena vrátila k upisovací ceně, aby se do půlky října zřítila pod 100Kč a svoje minimum dosáhla 3. 3. 2009 úrovně 59Kč. Za 9 měsíců se hodnota společnosti NWR propadla na desetinu !!! Od té doby postupně roste a nedávno pokořila hranici 200Kč. Kdyby obchodníci v potravinách ohodnocovali mléko tak iracionálně jako trhy akcii NWR, tak bychom jej kupovali nejdřív za dvacet korun, po měsíci za 27 Kč. Po třičtvrtě roku bychom to samé mléko koupili za 2,70 Kč, aby se další rok skvělo cenovkou 45 centů.   

Přejděme k samotné analýze investičních doporučení. Zkoumalo se všech 31 doporučení, které byly vydané od uvedení akcií na trh, tedy od května 2008, až do dubna 2009 tak, aby se cílové ceny mohly srovnat se skutečnou cenou akcie za rok. Ve výzkumu jsou zachycené jak doporučení společností celosvětového významu (Goldman Sachs, Merrill Lynch, Morgan Stanley, Credit Suisse a pod. ), tak regionálního významu (české společnosti FIO, Patria, Atlantik, Cyrrus a pod.). Nadnárodní společnosti zaměstnávají největší a nejlépe placené odborníky na světě, avšak ve prospěch regionálních společností hraje lepší znalost místního prostředí. 

V první řadě se testovala správnost doporučení. Sjednotila se klasifikace na BUY (koupit), HOLD (držet) a SELL (prodat). Za správné doporučení považujeme to, když

u doporučení BUY se akcie za rok nacházela o 15% výše, u HOLD v pásmu +/- 15% a u SELL o 15% níž než v čase vydaní doporučení. Z tohoto průzkumu vyplývá, že úspěšnost správných odhadů se potvrdila jen u 5 z 31 doporučení!!! Úspěšnost předpovědí byla slabých 16,13%. Na obranu analytiků je třeba zmínit, že právě toto období bylo nejdivočejší za posledních 80 let. Skutečně málokdo mohl být schopný přesně předvídat smršť, která se prohnala akciovým trhem. Avšak investor, který by se řídil podle těchto doporučení, by na čtyřech z pěti obchodů prodělal. Kdyby se ten samý investor rozhodoval dle hodu mincí, úspěšnost by měl kolem 50%.

 Ještě pozoruhodnější bylo rozložení doporučení v závislosti na fázi trendu. Sledované období se rozdělilo na fázi euforie a šoku (květen – říjen 2008) a fázi krize (listopad 2008 – duben 2009). Během euforie  a šoku bylo vydaných 19 doporučení, z toho 18 znělo „BUY“ a jen jedno na „HOLD“. Krátce po IPO se všichni analytici předháněli, kdo vypočte vyšší cílovou cenu. Dne 20. 6. 2008, kdy akcie dosáhla své historické a dodnes nepřekonané maximum 624 Kč, vyšlo doporučení „BUY“ od společnosti Wood & Company s cílovou cenou 700 Kč. Za rok se akcie obchodovala za 91 Kč. Nejvyšší cílová cena se podařila vypočíst o 11 dní později analytikům ze společnosti Goldman Sachs. Ve výši 748 Kč, což byl taky největší omyl roku. Cílová cena totiž byla o 865,8% výš než reálná cena za rok. Průměrná odchylka všech doporučení za toto období byla závratných 503%, čili cílové ceny byly namířeny zhruba pětkrát výš než jejich reálná tržní cena po uplynutí 365 dní. Zatímco v době euforie bylo během června vydaných 7 doporučení, během prudkého propadu v září bylo vydané pouze jedno. Nové odhady se začaly objevovat až koncem října, kdy už cena akcie byla pod 100 korunami.  Z tohoto období pochází taky nejpřesnější odhad, kdy společnost Citigroup doporučila nákup akcií s cílovou cenou 143 Kč, a její cena za rok byla 163,18 Kč.    

Struktura doporučení ve fázi krize byla však už úplně jiná. V době, kdy se akcie obchodovala za svoji účetní hodnotu (P/B kolem 1) a bylo třeba podle racionálního uvážení nakoupit,  z 12 doporučení k nákupu vyzývali pouze 3, čtyři zněli na „HOLD“ a až pět radilo prodat!!!

 5. 12. 2008 vydalo Merrill Lynch (ML) doporučení prodat s cílovou cenou 38 korun!!! Tato společnost ještě před půl rokem doporučovala NWR koupit s tím, že bude růst na 713 Kč.  Tímto si ML vybojoval prvenství v nepřesnosti, kdy odhad se od reálné ceny odlišoval o 329% (akcie nestála po roku 38 Kč, ale 163 Kč). V únoru a březnu 2009, kdy akcie pokoušela své historické minimum kolem 60 Kč (teda nejvhodnější cena k nákupu), tak z pěti doporučení  jenom jedno doporučovalo nákup, a to společnost Patria s cílovou cenou 159 Kč. (Po roku stála akcie 192 Kč). Průměrná odchylka ve fázi krize byla sice nižší než ve fázi euforie a šoku, a to 176,6%, ale stejně je to velmi významná nepřesnost. Nejpřesněji odhadovali analytici z Morgan Stanley, počátkem listopadu 2008 doporučovali nákup s „cílovkou“ 147Kč, ve skutečnosti byla cena jenom o 10 % výš.

Od května 2009 už nemůžeme úspěšnost doporučení a cílových cen ověřit.  Na akcii NWR převláda mezitím rostoucí trend. Cena postupně stoupá z 90Kč na dnešních přibližně 230 Kč. Podívejme se alespoň na strukturu doporučení BUY – HOLD – SELL: 12 – 29 – 11. Zajímavé je, že až 6 doporučení SELL pochází z prvních dvou měsíců, kdy akcie jen začínala stoupat,  naopak skóre za  poslední 2 měsíce je 5 – 5 – 0.  Je třeba být znovu na pozoru? To ukáže až čas.

Smyslem tohoto článku nebylo hanit práci a výsledky analytiků. Oni totiž taky nevlastní křišťálovou kouli. To, co se dělo za poslední dva roky na trzích, byla víceméně davová hysterie. Před čím však analytiky bránit nelze, je to, že s tím davem plynule kráčeli jak nahoru, tak dolů a všichni svorně. Článek chtěl spíše čitateli odhalit,  že používat vlastní názor, intuici a rozvahu může být účinnější, zajímavější a hlavně výnosnější než následovat veřejné odhady odborníků. I u neúspěšného investičního rozhodnutí mu může hladit duši fakt, že  odborníci a profesionálové dělají chyby taky. A možná ještě větší. A až jednou narazíte na investiční doporučení v médiích? Minimálně je třeba brát je s nadhledem.  

Tabulka 1: Strukturované rozdělení doporučení a jejich úspěšnost

 Tabulka 2: Odchylky cílových cen od reálních.

https://fpweb.ihned.cz/c4-10080310-43832460-Q00000_d-doporuceni-a-kristalova-koule-cilovych-cen